MARTIN ŠOLE

Být milenkou je pro ženu časově delší úloha, než byt matkou. Milenkou žena musí být, aby se vůbec matkou mohla stát, měla by ji být i v době, kdy je matka a může jí být i dlouho potom co děti vylétnou z hnízda.

Je fakt, že v době svého nejintenzívnějšího mateřství, jakoby jí na to, být milenkou, nezbýval čas (i z čistě praktického hlediska - s dítětem je v kontaktu takřka 24 hodin denně, ale svým mužem jen pár hodin), z čehož ale bývají partnerské průsery...
A pak: naše západní - křesťansko judaistická civilizace převelice glorifikovala roli Matky, což by bylo celkem v pořádku, kdyby ještě výrazněji, takřka brutálněji, nedehonestovala roli Milenky. Snad nejvýrazněji ze všech civilizací - kulturních okruhů, co vůbec historie zná.

To je ta schíza - rozštěpení ženy na Madonu a Děvku nejpatrnější ve viktoriánské době.
Madona se uctívá a je asexuální, svatá a nedotknutelná, je buď mou vlastní (neposkvrněnou) Matkou, nebo matkou mého potomka-následníka
a
Děvkou se opovrhuje, je dobrá tak akorát pro (špinavé) tělesné uspokojení... prostě použít, zneužít a zahodit
Tuhle západní schízu máme více či méně v sobě všichni a ženy ji přebírají od mužů....

Průser nastává, když ty dvě nejsme schopni spojit do jedné fyzické ženy.
Pak z toho vzniká typický disociovaný manžel s dvěma ženami.
Manželkou doma, kterou uctívá a využívá jako (svou) Matku
a
Milenkou venku, kterou využívá na sex a více či méně dobře odolává jejímu tlaku, protože ona by se logicky chtěla povýšit na něco víc, než jen Děvku, ale to on nemůže připustit.
Kdyby ji povýšil na Manželku, ztratí nejen původní svatou Matku, ale z ní udělá další matku a tedy Milenka ztratí to kouzlo, odštěpeného oficiálně ukrytého sexu... a stane se Matkou č. 2.
Tedy jakmile se Manželka vůči manželovi stane jen Madonou - Velkou Matkou a ztratí sexualitu, logicky manžel začne hledat Děvky - které ale samozřejmě touto rolí ponižuje.

Vytratí se dříve erotická láska - a pak vznikne schíza na děvku/pannu Marii. Nebo nejdřív vznikne schíza a pak se vytratí láska?
Jestli tyhle oddělené role prvně zaujme žena (většinou v souvislosti se svým mateřstvím) a muž prostě tuhle hru a role žen v ní musí přijmout, nebo naopak muž natlačí svou (své) ženu (ženy) do těhle rolí, které mu vyhovují, protože ještě nepřestřihl psychologickou pupeční šňůru se svou skutečnou fyzickou matinkou...

Tahle schíza vzniká ztrátou kontaktu se zemí. a tím i přírodou, studánkami, tělesnosti, srdcem.
Běhají tu filozofičtí donkichoti, co si občas skáknou do bordelu, ale jinak básní o nedotknutelné bělobě madon... A žena bez země, je v hlavě, a to už je z ní taková německa krychlička, co si čte o mateřství, aby to bylo dokonale a správně.

Toto je možná odpověď  jak, ale ne proč... Proč ta potupeni a ponížení živočišnosti?

Neumět ty dvě (milenku i matku) spojit v jedno, je problém tykající se obou pohlaví.
Příliš bílé ženy potřebují integrovat i temné aspekty ženství a naopak, ty temné (parazitující) musí integrovat plodnost, tvořivost. (Téma Luna vs Lilith).
U mužů je potřeba, aby si vyřešili svůj vztah s matkou. Dovedli přestřihnout mentální pupeční šňůru a vyřešit skryté emoce s ní spojené - ať už je to např. křivda, vztek, strach. Matka je vyzvedla do role svého partnera a řešila svou frustraci z mužů nevědomky skrze ně a tak obvykle kladla nepřiměřené emocionální nároky na chlapce neúměrně věku. A do téhle kategorie patří i to, když ho z nějakého důvodu opustila, nevěnovala se mu nebo třeba předčasně zemřela.
Anebo je to z druhé strany "syndrom mamánka", kde roli sehrála matka, která se přehnaně upnula na svoje dítě a nedovolila mu dospívat a v pravý čas ho nevypustila (a někdy doslova nevyhnala) do života. Ale synáček zůstal jejím hlavním smyslem života.
Stejně tak ženy si potřebují zase vyřešit svůj vztah k otci. Na jedné straně to byl otec příliš náročný a potlačující jejich osobnost a na druhé straně otec mentálně (někdy i fyzicky) nepřítomný nebo slabý ve své roli.
Kluk, stále navázaný na matku, ji logicky považuje a uctívá jako nedotknutelnou Madonu. Na ženu, která mu dává sex, kouká jeho matka skrz prsty, protože je to ta "nějaká", co mu bere toho "nejlepšího muže na světě" (ano je smutné, že tím nejlepším mužem, není její partner, ale její syn, ale je to velice běžné). Takže ta "nějaká jiná nová" je špatná v matčiných očích a tenhle pohled převezme i její syn (jsou stále spojeni psychologickou pupeční šňůrou).
Ta špatná nová žena je odlišná od matky právě jen a jen sexualitou, která je s ní (na rozdíl od fyzické matky) možná. A tak se zákonitě sexualita stane "špatnou".
Aby se nová žena mohla vyrovnat zbožštělé Velké Matce, být stejně jako ona "čistá, dobrá, bílá"... a také "výkonná", tedy aby se taky pro něj mohla stát nástupnicí Velké Matky - čistou bílou a zbožňovanou (zbožštělou), musí být to jediné, čím se od ní liší, ta sprostá špinavá sexualita zavržena...
Jen tak může hodný (věčný) synek nahradit svou fyzickou Matku její nástupnicí - novou Velkou Matkou - svou manželkou...
Sex (a to i s vlastní manželkou, která jedině pro ty chvíle přestává být Velkou Matkou) se pak odehrává jinak a jinde (mimo působnost Velké Matky). Pod rouškou tmy, utajení a mlčení, jen jako cosi hříšného, nepatřičného, jako nutné zlo...
Manželka tedy pro ty chvíle v posteli přestává být Velkou Matkou - čistou Madonou a stává se špinavou Děvkou. To logicky nese špatně jak on, tak i ona. Takže ona časem přestává být ochotná tu roli Děvky hrát a zůstává stále jen nedotknutelnou čistou Velkou Matkou. Jenomže i on, když je její sexualita dostatečně výrazná, to těžce nese. Prostě psychicky nezvládá, aby se zbožňovaná Madona Matka, kterou uctívá a která ho ovládá z titulu své čisté božské vznešené mateřské autority, ho ovládala i jako černá špinavá Děvka sexem. Alespoň tady chce mít hodný synáček navrch. (viz archetypální příběh s Lilith, která chtěla být (mít) navrch a ošklivě to zaskřípalo a to tak, že se stala z vlastní vůle tím černým padlým andělem - Děvkou.) Protože to je to jediné, co od původní maminky nezná. Takže buď začne svou sexuální dominanci prosazovat agresivně, čímž i ty zbytky sexuality ve své ženě spolehlivě zničí, nebo si tu Děvku prostě najde jinde - v pornu či externí milence.
Celý problém je v tom, že neosamostatnělý mamánek neumí koukat na ženu ne jako na ženu, ale jen jako na (svou) Velkou Matku a tak se mu logicky do cesty připlete i její Stín - Děvka.

Děvka je stínem, protipólem, černým extrémem proti bílé Svaté Madoně, nedotknutelné Velké Matce. Čím více tahle Světice bude adorována, tím více v jejím stínu bude sílit Děvka a tím více bude sílit i podvědomá sprostě a agresivně živočišná touha po ní.
Řešení je odtaburizovat a hlavně kultivovat sexualitu.
Odpor proti "me too" se zvedá hlavně proto, že to vypadá, jako by tato kampaň chtěla sex zakazovat. A logicky - represe jsou vždy tisíckrát jednodušší, než kultivace a výchova. Jenomže ve stínu represí každý potlačovaný jev stejně bují, ale v o to horších deformovaných a tedy děsivých podobách. A když pak vyhřezne na světlo, je to šok. (viz př. aféry pedofilních kněží)

Tabuizace (potlačení, kontaminace) sexu povede k provinilosti. Lidé zatížení vinou se krásně ovládají. Základ manipulace skoro všech náboženstvi. Kasta kněžích potřebuje udržet svůj status a moc. Když se základní energie a potřeba prohlásí za nečistou, máte ze zástupu statných byků armádu poslušných volů.
Tabuizace sexu kastruje. A vykastrovaný samec se ovládá podstatně snáz. Takže  pod záminkou vylévání vaničky se vylije i dítě. Opravdu už mi přijde, že ne omylem, ale záměrně.

PS.
A ještě mě napadá, že jsou dvě kategorie žen, mezi kterými je rozdíl ve dvou slůvkách.
Jedny jakoby násilím tlačily slůvko MUSÍM
a druhé jakoby sršely slůvkem CHCI
(předpokládám, že více nemusím vysvětlovat, že všichni a hlavně všechny chápete, co všechno tím myslím... ;) )