MARTIN ŠOLE

Amazonka je žena v mužské energii. Žena zvedající činky, formující postavu k dokonalosti, provozující bojové a adrenalinové sporty, čistící si hlavu na motorce i tu motorku opravující, žena zvládající mužské práce  a profese, žena  šéfující mužům. Žena přísně a chladně racionální a logická. Žena naprosto samostatná... a (většinou) sama.
Žena, ve které se pod tvrdou a vymakanou skořápkou skrývá malá ustrašená nesebevědomá holčička. Holčička, ve které citově chladný až despotický otec podupal všechny křehké hodnoty ženství. Holčička, která se až příliš brzo musela naučit, že život je boj a že lásku otce (potažmo muže) si zaslouží jedině tím, že se mu bude snažit vyrovnat. A tak si oblékla bytelné brnění a chladnou kovovou masku, aby všem mužům ukázala, že je lepší a schopnější, nežli oni. Přestože se snaží mužům přiblížit a vyrovnat se jim, tak je nenávidí, protože nezná jinou interakci, než (konkurenční) boj s nimi. Ale co hůř, ona nenávidí i své slabé a křehké ženství. 
A co nejhůř, nenávidí slabost mužů a ze všeho nejvíc slabost svého otce, kterou objevila až tak proklatě pozdě, až skrz průzory svého amazonského brnění (které navlékla, aby ji miloval). 
"Táto, já jsem ti tak věřila. Táto já jsem chtěla být jako ty. Cos mi to provedl?! Ty jsi mě zklamal! Ty jsi tak slabý..."
V dospělosti pochopí, že si vysnila nedostižný ideál, Pana Dokonalého, božského Otce a že žádný muž, který kdy prošel jejím životem mu neodpovídá. Ale to už si těch nedokonalých mužů nedokáže vážit, nedokáže jim věřit, že zvládnou to, co ona by nezvládla (Kolik toho, co by ona nezvládla sama vlastně je? - Moc ne.). Nevěří jim, že by snad některý z nich jí mohl být oporou a dát jí pocit bezpečí a ochrany hnízda pro ni a její děti. Vždyť oni jsou tak slabí a chybující! A slabost a nedokonalost je to, co ona už si dávno sama zakázala a tvrdě trestá. A nejenže důvěřovat, ale dokonce se jim odevzdat, podvolit? Ne to ne! To nikdy!
Možná to i v minulosti párkrát riskla, ale když to včas nevzala do svých rukou a nepomohla si sama, tak přišla další zklamání a zranění...
Extrémní příklad uvažování takových žen hezky shrnuje úryvek z knihy C. S. Lewise: „To nejlepší, co můžeme udělat, abychom se proti nim (mužům) ubránily, je zůstat ve střehu, tvrdě pracovat, nedívat se na nebe ani na zemi, neposlouchat hudbu a především a v prvé řadě nemilovat.“
Slabí a hodní muži se takovéto ženy bojí a vyhýbají se jí. A ona i když takového potká a stojí o něj, brzo jí to přejde, protože ji prostě nebaví. Jeho slabost a nekonfliktnost ji po čase začne vysloveně štvát a dráždit k útokům, které ale nemají odezvu... takže - nuda...
Silné macho muže láká hlavně její dokonalé vysportované tělo. Jenomže ona si je natolik vědoma svých kvalit, aby se stala jen luxusní matrací. Tak začne boj o dominanci, který po zemdlení a mnoha krvavých šrámech na duši obou nemůže skončit jinak, než bouřlivým rozchodem. 
A tak potkává muže, kteří jsou její obětí, a se kterými ve finále nakonec udělá to, co kudlanka se svým samečkem...
Nebo agresory, se kterými bojuje o moc...
Anebo ti, kterým se otevře, se stávají jejími zachránci...
...jenže...
Přinutila se k důvěře, svlékla před nimi své brnění a ukázala své zraněné dítě, tu malinkou, velmi nedospělou nešťastnou vyděšenou holčičku, která tak moc touží po lásce...
A z takového muže se stal zákonitě rodič, učitel, guru, životní průvodce, rodinný přítel... tedy něco naprosto asexuálního: léčitel duše - Zachránce.
Jenomže sám tenhle Zachránce chtěl být partnerem se vším všudy. A najednou to nejde.
A tak jí vyčte svou snahu a postaví se sám do role Oběti, nebo začne tlačit na pilu erotiky, čímž se stane Agresorem, kterému "jde jen o jedno"...
A ona se opět uzavírá v ulitě, opět navléká bytelné brnění Amazonky...
A zas vše končí.
"Mužům se prostě věřit nedá. Své potřeby si musím zajistit sama."
Po všech těch zkušenostech ví, že chce muže stabilního, sebejistého, který sebou nenechá zametat a zároveň nebude zametat s ní. Který zvládne všechny její rozmary a vytýčí jí hranice.
Zvládne její agresivitu a zároveň nebude sám agresívní. Zároveň bude silný, aby ustál její slabost, ale tu svou sílu a její (holčičí) slabost proti ní nezneužije. Bude natolik sebejistý, aby ho nerozhodila její nejistota a zároveň, když ona bude nejistá, tak u něj bude moci jistotu načerpat. 
Prostě potřebuje Pana Dokonalého a Vyzrálého, který nikdy neukáže svou slabost, který ji nikdy nezklame a neudělá chybu... protože ona sama ještě paní Dokonalá a vyzrálá není... Ale zároveň, aby ten pan Dokonalý (takřka Svatý) se vůči ní nestavěl do role Zachránce, Učitele, nebo Otce, ale bral ji jako sobě rovnou...
Je tohle vůbec možné? 
Jenomže pan (opravdu) Dokonalý (jestli vůbec takoví existují), stejně dřív nebo později bude vmanipulován do role Zachránce jednoduše jejím přístupem: "já mám svoje chyby, ale ty musíš být natolik silný abys je ustál" - a co to je jiného, než požadavek na Zachránce? A znova začne popsaný model.

Amazonka potřebuje přijmout zpracovat a překonat to, že v jakémkoli partnerovi dřív nebo později (a možná čím dřív, tím líp) začne vidět to, že se chová jako její otec. Potřebuje přijmout to, že i muž má nárok na to, být slabý, sem tam něco nezvládnout a zklamat důvěru... 
Dokud uvnitř tvrdého brnění stále zůstane malou holčičkou toužící po podmíněné lásce vysněného ideálního "božského" Otce a zklamanou ze slabosti toho skutečného a stále ukřivděnou z toho, že se jí někdy v dětství nedostalo toho, co jí právem náleželo (tedy pozornosti, ocenění a lásky) nenajde svoje vlastní kořeny, oporu sama v sobě, která by jí dodala potřebnou stabilitu, tak, aby ji nemusela hledat ve vnějším světě.
Tou vnitřní oporou je pochopení a přijetí rodičů, ocenění toho, co díky nim získala za zkušenost - byť nebyla vždy nutně pozitivní. Přesto je to dar, vědět i to, co mi nevyhovuje. Nemusela si na to přijít vlastním životem. Může navázat zas o kus dál. 
Zaměření na negativa taky bere možnost vidět pozitiva. Jsme stvořeni ze svých rodičů a jejich přijetím se vším všudy, můžeme teprve přijmout i sebe sama. V tom je základ sebelásky a sebedůvěry, přijetí sebe a svého středu.
Jakmile jsme více méně ve svém středu - tzn. známe své plusy a minusy, přijímáme je a s těmi tvoříme svůj svět - pak teprve můžeme začít tvořit vztah - stejným způsobem hledat harmonii, balanc i s druhým. 
Nemůže najít partnera ve svém středu, když v tom středu sama není. Optikou dětských iluzí a snů vidí ve skutečných mužích slabochy, macha, ale ideální táta pořád nikde. 
Teprve až se rozhodne, že táta je a byl naprosto ideální pro její téma sebehodnoty a sehrál svou roli perfektně, potom může odložit své dětské brýle očekávání a začít tvořit. Tvořit sebe a svůj svět ze svého středu. Dospět.
Místo touhy po panu Dokonalém, který přijede na bílém koni odněkud z vnějšku, ze světa její fantazie a ideálů a bude jim přesně odpovídat, přijmout svou vlastní nedokonalost. A milovat ji bez podmínek. Nejprve tu svoji. A pak i toho druhého.
Zní to jako klišé, ale to je přesně to, co sama chce. Aby ji On přijímal bez podmínek, aby ji dokázal "ustát, zvládl" ji. Aby ji nechtěl měnit, ani ovládat. Ale proč on ano a ona ne?
Aby mohla sama získat, musí být schopná totéž dát. Mít rád druhého člověka jen tak, i s jeho nedokonalostmi. A ne mu za první jeho selhání hned ukousnout (srazit) hlavu. Protože když ona bude ve svém středu, jeho chování ji nerozhodí, neomezí, nezmanipuluje.
To je tvoření vztahu. Vzájemné přijímání dokonalostí a "nedokonalostí" pro co nejkrásnější harmonii, které jsme právě dnes schopni. Zítra to bude za ještě o kousek lepší... Vztah je tvorba. Odvaha něco dát a něčeho se vzdát, něco přijmout a nebát se to přijmout. 
Pan Dokonalý existuje. Má spoustu chyb stejně jako vy, váš táta a vaše máma... ale vy to přijímáte, vy ho přijímáte se vším všudy a krásně se spolu doplňujete v harmonickém akordu...

PS (03/2021)

Když dívka dospěje, aniž by její otec potvrzoval kladné rysy jejího ženství, může se stát obrněnou Amazonkou. Reaguje na svého nevšímavého otce tím, že přebírá některé mužské funkce otcovství. Protože jí tatínek neposkytl obraz muže, jaký potřebovala, rozhodne se plnit tuto roli sama. Svými osobními úspěchy nebo útočným prosazováním nějaké věci si buduje silnou, mužskou identitu. Otcovské rysy může zrcadlit tím, že ovládá lidi a situace a diktuje zákon. Toto pseudomužství jí slouží jako ochranná skořápka. Představuje její zbroj a štít před bolestí z toho, že ji její otec opustil nebo odmítl. Používá zbroj k ochraně své citlivé, zranitelné ženské stránky, kterou její otec místo povzbuzení odmítal. Avšak tato zbroj, která účinně brání tomu, aby cokoli zvenčí proniklo dovnitř, také brání tomu, aby se něco zevnitř dostalo ven. Pro obrněnou Amazonku je těžké dávat najevo své ženské pocity, přirozeně něžnou stránku svého života. Odcizuje se od zdravých vztahů s muži a od plného života.
Amazonky jsou raněné otci tím, že ji nedali dostatek přijetí a vypěstovali v nich pocity nejistoty, odcizení a osamocenosti. V důsledku toho tyto ženy nevědí, jak být v blízkém vztahu s jakýmkoli mužem a neočekávají od muže lásku, vřelost, blízkost či důvěrný vztah, protože u otců se nic takového neprojevovalo a u některých takových žen se začne projevovat pocit, že byly podvedeny a doutnají hluboko zakořeněným hněvem vůči svým otcům a mužům obecně. Když ji kterýkoli jiný muž zklame, její zadržovaný hněv vybuchne. Mnozí muži jsou od těchto žen trestáni a odháněni nikoli proto, co sami udělali, nýbrž kvůli tomu, co někdy v minulosti udělali v životě svých dcer zraňující otcové.
Obava z odmítnutí ze strany muže (které už zná od otce) v ní vybuduje nepřátelství zvyšující pravděpodobnost, že ji druzí muži skutečně odmítnou.
Nevyřešený hněv z toho, že ji otec opustil poznamenává její vztah s jinými muži. Chce mít ve svém životě muže, ale není si jista, zda mu může důvěřovat. Jakékoli porušení důvěry ze strany mužů, o které má zájem, je pro ni dalším důkazem toho, že žádnému muži důvěřovat nemůže. Chce být milována a chce se chovat mile, ale hněv, nedůvěra a strach z blízkého vztahu s muži jí může bránit některému muži se vydat
Tyto dívky jsou ve styku s vrstevníky a dospělými opačného pohlaví napjaté a nepřiměřeně agresivní či naopak povrchně svůdné, koketní a promiskuitní.

Kdysi věřila, že otec ví, co dělá, že ví, co je správné a co špatné, a že vždycky dělá to, co je správné.  Když na prahu dospělosti viděla svého otce jako člověka se slabostmi a jako člověka, který dělal chyby bylo to velké zklamání. Ona ale potřebujete přijmout realitu, kdo otec byl a je. Pak je třeba, aby tyto negativní prožitky, aniž by omlouvala jeho chování, v sobě přestala držet a odpustila mu. 
„Tati, zbavuji tě odpovědnosti, kterou jsem ti dala, abys určoval, jak mi je a jak reaguji na lidi kolem sebe. Zbavuji tě hořkosti a zloby, kterou jsem chovala vůči tobě – a kvůli tobě i vůči jiným lidem. Zbavuji tě zodpovědnosti za své štěstí. Zprošťuji tě svých očekávání, jaký jsi měl být, co jsi měl dělat a ... odpouštím ti."

podle H. N. Wright: "Navždy tátovo děvče"
Zdroj: https://zboril.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=308217

PS (10/2021)

Nemá-li žena z doby svého dívčího dospívání dostatečné zkušenosti s vlastním otcem, kdy se její jang poprvé mohl utkat s mužským jangem a ověřit si, že se lze bez úhony a ponížení sklonit před silnějším a zkušenějším jangem a tedy uznat rodinnou hierarchii, pak hrozí, že toto bude dohánět se svým partnerem, vůči kterému se cítí rovná a už vůbec "přece nemusí uznávat jeho (jangovou) nadřazenost". Pak si jangy obou partnerů začnou konkurovat a strhne se bitva jako mezi dvěma muži. Jsou sice k sobě přitahováni, ale jejich jangy na sebe naráží.
Ženský jin pak není mužským jangem chráněn, ale potlačován. Ale i žena svým jangem potlačuje svůj jin.
Pokud se ženský jang projevuje navenek i v přítomnosti muže, nutně na mužský jang musí narazit. A jako magnety natočené k sobě stejným pólem se začnou odpuzovat.
Žádný vztah takovéto jangové Amazonky nemá dlouhé trvání. A tak Amazonka jde od jednoho muže ke druhému a hledá toho, který by ji "zkrotil" - tj. potlačil (resp. "přemohl") její jang a dal vyniknout jejímu jinu - jejímu ženství.
Tedy hledá někoho, kdo dokáže to, co nedokázal v době jejího dospívání její otec.
V současné době, pokud Amazonka včas vědomě nepochopí, co potřebuje (upozadit svůj jang a dát vyniknout svému jinu), spíše potká muže s tak slabým jangem - tedy takového, který se doposud neseparoval od svého otce a nemá dost sebevědomí - tj. nedospěl a nezískal "ostruhy" při mužské iniciaci, o které by mohl opřít svoje sebevědomí.  Slabá jangová síla takovéhoto muže (až mamánka) se při prvních konfliktech s Amazonkou stáhne a následně vznikne sice rovnováha jin-jang, ale tak, že převaha jang zůstane u ženy.
Muž může dokonce regregovat až do fáze separace od matky - jeho partnerka - Amazonka převezme roli jeho matky, vůči které on se pubertálně až dětsky bouří.

V době dospívání dceřin jang chrání její křehkost a nezkušenost, obzvláště v rodině, kde míra přizpůsobení se matky otcovi je pro dceru nepřijatelná. Jakoby při své separaci od otce bojuje i za matku a za celou ženskou  rodovou linii proti té mužské. (Krásná ukázka nezvládnutého konfliktu otcova jangu s dceřiným jangem je ve filmu Pelíšky...)
Pokud se dceři podaří najít si cestu k otci (obrazně řečeno natočit se k němu tím správným pólem magnetu - jinovým), nabídne mu vlastně svoje nezralé a zranitelné ženství (coby prvnímu muži jejího života) a on ji (a její jinové ženství) uzná, ocení a nezraní, zamiluje si ji (coby "otec král" svou krásnou a vznešenou "princeznu", na kterou je právem hrdý), aniž by nějak narušil incestní tabu, aniž by ji jakkoli jinak zranil, shodil její sotva se rozvíjející ženství, ale naopak ho(ji) mužsky ("královsky") podpořil a ocenil, pak je vyhráno.
Bohužel problém dneška je v tom, že otcové v době dospívání svých dcer (cca v jeho 40 letech) nejsou ještě dostatečně emočně vyzrálí - "moudří", aby to takto "královsky" zvládli.
A přitom právě tento proces je základem budoucího sebevědomého a dospělého jinového ženství, které se umí k mužům vztahovat tou správnou stranou.
Pokud je v době (bulimické) separace dcery od otce jeho jang slabý, dcera se do něj pustí plnou silou svého jangu a leckdy zvítězí. Z takové se pak stává Amazonka, která vůči mužům umí používat jen a pouze svůj jang.
Jenomže pak jí chybí úplně schopnost emoční intimity s mužem a probíhá vše, co už tu bylo popsáno.

PS (11/2021) Související: Nepřítomný otec a jeho dospívající dcera

PS (05/2022) Pokračování: Lesk a bída Amazonek