Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kritika demokracie

30. 11. 2013

Kritika demokracie:

- nikdo z parlamentu, ani parlament jako celek, nemůže být hnán k odpovědnosti za svá rozhodnutí.
- prosazování jakýchkoli myšlenek znamená vlichocení se většině
- pokrok na tomto světě vždy pocházel z mozků jednotlivců a ne z hlasování většiny
- je příjemný pocit vědět, že v čele zastupitelstva v Kocourkově, je vůdce, jehož moudrost nijak nepřevyšuje moudrost přítomných - každý se čas od času může blýsknout i svou myšlenkou
- jaké štěstí, když se "vůdce" může schovat za rozhodnutí většiny
- sto prázdných hlav nikdy nenahradí jednoho moudrého a sto zbabělců neudělá hrdinské rozhodnutí
- odborná rozhodnutí jsou vkládána do rukou lidí, jimž v devíti z deseti případů odbornost chybí; pro fundovaná rozhodnutí ve všech oborech by to museli být univerzální géniové
- příliš mnoho stran znamená jen handrkování se a tříštění síly lidu; lid má spojovat jednotná idea

Takovouto argumentaci můžeme přečíst v knize napsané jedním rakušákem před necelými devadesáti lety, která se v překladu jmenuje Můj boj.

Náš současný Vůdce také považuje čas ve sněmovně za ztracený. Sněmovnu považuje za "žvanírnu". Stát by rád řídil jako firmu. Tedy ne demokraticky.

"Jsme zkrátka zvyklí rozhodnout a jednat a ne o tom kecat. To bychom se neuživili..." vám řekne většina lidí ze světa práce a podnikání.
A právě toto je ta nejzásadnější bolest demokracie. Demokracie se musí klopotně ke každému rozhodnutí prokecat, prohlasovat, proschvalovat, prorazítkovat... To věděli už staří Řekové. Demokraty byli v klidných dobách a v dobách ohrožení připustili tyranii s jediným vůdcem v čele. Tvrdí monarchisti Sparťani (Sparta byla vždy královstvím, nikdy demokracií) se smáli zženštilým ukecaným demokratickým Atéňanům. Přesto jsme se nakonec k té demokracii po více jak dvou tisíciletích propracovali. Záleží na nás, jestli a jakou ji budeme chtít dál. V totalitě, despocii, tyranii jde (zdánlivě) všechno jednodušeji, rychleji a zdaleka se tolik neplýtvá - slovy, prostředky, časem... ale ani svobodou.

Bohužel (či pro někoho bohudík) nadpoloviční většina populace potřebuje poslouchat a mít nad sebou pevnou ruku (a to nemyslím genderovou (nad)polovičku - pozn. pro feministky).
Ono je to z dějin lidského rodu pochopitelné. Kolik bylo těch, kteří vedli, veleli, rozhodovali? A kolik bylo těch, kteří poslouchali? Už od dob tlupy lovců mamutů. Když Mamutík zavelel: "A běž!!" přežil jen ten, který se neptal, jestli musí zdrhat před šavlozubým tygrem, nebo jeskyním medvědem, doprava nebo doleva, nediskutoval, neodporoval a rovnou nabral trysk směrem, kterým běžel šéf. A tahle potřeba přežít, formovaná po statisíciletí, je v nás ve všech. Protože ti, kteří to moc okecávali, rozebírali, měli svou hlavu, váhali a pochybovali - nepřežili. Tímhle stádiem si prošli naprosto všichni. Ale jen málo z nich dorostlo na úroveň vůdce tlupy, který je schopen samostatně a rychle rozhodovat a velet nejen sobě ale i všem okolo. A stejně tak ani Mamutík nemohl potřebovat svéhlavičky, pochybovače a kverulanty, kteří neplní bleskově jeho příkazy, protože moc demokracie v tlupě by způsobilo, že by se počet jejích členů valem tenčil.
Takhle je to potřeba chápat. Když nás honí šavlozubý tygr, či když nám teče do bot, pořád rádi poslechneme nejsilnějšího vůdce a bez diskuze zrdháme se stádem. To je paleopsychologie. (Ti Atéňané připouštějící tyranii v dobách ohrožení byli jen další z mnoha následujících tento princip.)
Takže plně chápu Vládu a Vůdce, plně chápu i jeho nochsledy a oddanou masu...., což ale neznamená, že mě to nesere.

Další kritika demokracie je o tom, aby dva vlci nepřehlasovali jehně, při hlasování o tom, co bude k večeři...
Jenomže, když se řekne A - jeden extrém, tak v rámci poctivosti je potřeba říci i B-druhý extrém ad absurdum. A tím je vláda "odborníků" v tom lepším případě, či vláda typu: "Vládneme nerušit" a úplně ten nejhorší případ je "vláda pevné ruky", kde sice, slovy Karla Kryla: "všude je řád a pro každého práce", ale svoboda není a veškeré jistoty lidu jsou jistotami otroků.

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář